Magikum Regnum

Látky rostlinného původu, kterých se používá k různým magickým operacím, např. jako součástí magických kuřidel (v. Fumigace), v mastích k usnadnění výstupu astrálního těla, vnitřně k navození stavu magického vědomí atd. Tvoří pestrou řadu od klasických narkotik (hašiš, opium, meskalin) až po „čarodějnické byliny" (durman, rulík, oměj). C. Castaneda (1972) ve svých populárních spisech popsal zasvěcovací užívání peyotlu v náboženském kultu jistého kmene jihoamerických Indiánů, kde je používání těchto „magických drog" velmi rozšířeno (peyotl — Lophophora williamsi, Datura inoxia, Psilocybe mexicana a další). Farmakologicky se jedná o účinné halucinogeny (látky vyvolávající halucinace). Castaneda popisuje, jak rozmlouval se zvířaty, např. s prérijním kojotem, s personifikovaným kořenem peyotlu atd. Užití některých magických drog podstatně usnadňuje a urychluje výsledky magických operací, zejména nekromantických (zvi. droga Pegala Her-mala).

Existuje široká paleta těchto „magických trav", jak je nazýval Plinius. Kromě již zmíněných jsou to zejména: aloe, sporýš, dubové jmelí, černý bez, meduňka, čemeřice, lilie, jalovec, hřebíček, třezalka, vavřín a další „magické" rostliny, které se používají buď vcelku, nebo se z nich extrahují účinné látky. Příprava se děje obvykle spagyrickou cestou, tj. s přihlédnutím k astrologickým korespondencím s předmětem operace. Bylo by však pochybené domnívat se, že magické fenomény, jak jsou pozorovány během magických operací, jsou pouhými halucinacemi, tj. vidinami bez reálného, objektivního obsahu. Usnadňují pouze lidskému mozku vnímání astrálního světla, které je médiem těchto fenoménů. Jiné látky aktivují skryté způsobilosti transcendentálního jáství.

Velmi významnou magickou drogu objevil parapsycholog A. Puharich (1959) v houbě Amanita Muscaria (druh červené muchomůrky) — umožňuje „čtení v astrálu" a vize dávno proběhlých dějů. Užití mnoha magických drog bylo přísně tajeno. (Viz.Magické rostliny)