Atlantida
Ukázka z knihy Odhalená tajemství:
Pronikali jsme nyní do říše Země a přišli jsme ke kameni, který vypadal jako horní část nějakého památníku. Saint Germain vysvětloval:
"Toto je špička obelisku o výšce dvaceti metrů. Leží jen asi tři metry pod povrchem zemským. Tvořila nejvyšší bod v jednom důležitém městě, které se během poslední potopy Atlantidy ztratilo, bylo zasypáno. Obelisk je z nepomíjivého kovu a je popsán hieroglyfy své doby. Všimni si jak jsou velmi zřetelné a takové i zůstanou vzhledem k nezničitelnosti tohoto kovu. Město bylo původně postaveno ve vzdálenosti 16 kilometrů od břehu řeky, v době jeho zánku se však ústí řeky velmi rozšířilo."
Zvedli jsme se nad Zemí a letěli proti proudu Amazonky až k místu na padesátém šestém stupni západní délky. Zahájili jsme pozorování a šli jsme dále na sedmdesát stupňů západní délky. Zde jsme pokračovali v průzkumech. Označená země se rozprostírala mezi těmito dvěma hraničními body a zabírala také oba největší přítoky Jurua a Madeira.
Mistr pokračoval:
"Tato kultura byla vystavěna v době před dvanácti až čtrnácti lety. Před třinácti tisíci lety byla Amazonka spoutána velkými kamennými hrázemi. Říše ležela nejméně sedmnáctset metrů nad hladinou moře a po celý rok se těšila ze subtropického podnebí. Kam oko dohlédlo tvořila Zemi náhorní plošina. V blízkosti svého ústí se vrhala Amazonka v ohromných širokých vodopádech do hlubin. Město s obeliskem stálo v oblasti mezi těmito vodopády a mořem, asi šestnáct kilometrů na jih od řeky. Na severu bylo v řece Orinoko mnoho mohutných plazů a zlých zvířat."
Přišli jsme na jedno místo v blízkosti řeky Madeira a Mistr pokračoval.
"Zde leželo to staré hlavní město říše, daleko nejdůležitější místo tehdejší kultury."
Pozdvihl svou ruku a to město bezprostředně vstalo z éteru, tak jasně jako fyzické město v dnešním světě. K tomu vysvětloval:
"Všimni si, že bylo postaveno v řadách kruhů a obchodní ulice probíhají ze středu jako paprsky kola. V pětikilometrových odstupech tvořily ty vnější kruhy široké bulváry. Ten sedmý uzavíral město navenek a měl průměr sedmdesát čtyři kilometrů. Tak nenarušovali činnosti obchodního života žádným způsobem krásu a pohodlný klid obytných a rekreačních čtvrtí.
Ten nejvnitřnější kruh měl průměr pět a půl kilometrů a byly v něm vládní budovy celé říše. Ulice byly nádherně dlážděné, byly o půl metru hlubší než přiléhající místa a budovy a byly každého rána před začátkem denních prací čištěny proudy vody.
Všimni si neobvyklé nádhery zábavních ulic, jaké nádherné stromy a květiny je lemují. Na stavebním stylu domů, především v obytných částech,zvláště vyniká, že má horní patro většinou kupoli. Tato mohla být podle potřeby otevírána nebo uzavírána, protože sestávala ze čtyř částí, které mohly být použity ke spaní nebo odpočinku. Dny nikdy nebyly příliš horké každý večer sem vál od hor s největší pravidelností chladný noční vítr."
Vstoupili jsme do státní budovy (Kapitolu), jedné z nějvětších budov velké krásy. Vnitřek jiskřil smetanově bílým mramorem, zeleně žilkovaným. Podlaha z tmavých, mechově zelených kamenů, které připomínaly svou strukturou jadeit, byla tak dokonale položena, že vypadala jako jednotná plocha. V kruhové stavbě stály mohutné stoly ze stejného zeleného kamene jako byla podlaha, jen světleji tónovaným. Stoly byla položeny na těžkých bronzových nohách, umístěných asi jeden metr od jejich okrajů dovnitř. Znovu vztáhl Saint Germain svou ruku a my jsme se ocitli uprostřed živých lidí, kteří se pohybovali po budově a po prostorách. Úžasem jsem zatajil dech, protože celá rasa měla zlatožluté vlasy a bílou, narůžovělou barvu obličeje. Muži byli velcí až jeden metr devadesát, ženy v průměru jeden metr sedmdesátpět. Jejich velmi jasné oči svítily v nádherné fialově-modré barvě a svědčily o velké klidné inteligenci. Dveřmi po pravé straně jsme vstoupili do trúnního sálu císaře. Zřejmě to byl jeho přijímací den, protože se okolo něj tlačili cizí i místní hosté.
