Helénismu
Alchymie Helénismu
Při hledání základů alchymie Evropy se musíme vydat do helénistického Egypta. V učeném prostředí Alexandrie došlo ke spojení magie, filosofie, metalurgie a lučebního umění Egypťanů a Řeků a skutečnému kulturnímu kvasu, ze kterého se zrodila alchymie. Budeme-li respektovat historické prameny, jsme nuceni označit za prvního známého alchymistu Bóla z Mendéty (320-250př. Kr). V jeho dílech později přepsaných jako Mappae clavicula (jakýsi chemický receptář, nejstarší verze z 9.stol., přepracováváno do 12.stol.), z nichž čerpá i Pseudo-Démokritos ve spise Fysika kai mystika, nacházíme v té době již patrně klasické návody na falšování drahých kovů, první zmínku o kameni mudrců, základní komponenty alchymie (animismus, mýtus, přírodní filosofii a praxi).
V prostředí alchymie helénismu musíme rovněž zmínit Kleopatru (asi 1.stol.po Kr), jež ve svých spisech popsala kosmetiku, jedy, zabývala se mírami a váhami a přišla s myšlenkou "usmrcení kovu", stejně jako Marii Židovku, popisující laboratorní techniku, o níž bylo psáno výše, ale také jeden z klasických návodů na výrobu zlata (poslední stupně procesu vyžadují nespecifikované chemikálie, takže je samozřejmě nemožné jej odzkoušet). Obě alchymistky patrně patřily ke stejné alexandrijské alchymistické škole.
Postupně se dostáváme k mystifikaci a alegoriím. Vrcholem jsou díla Zósima z Panopole (3./4.stol. po Kr.). Kromě zajímavých znalostí protochemických (výroba kyslíku z Fe2O3 a příprava kyseliny sírové, PbO2 a snad i kovového arsenu) píše ve svých spisech o kameni mudrců a alegorizuje alchymistický proces formou vyprávění svého snu, v němž je kněz svatyně Ión usmrcen rozsekáním, spálen (symbolika zničení kovu, usmrcení). Tělo (kov) se pak proměňuje v sedmi stupních až dosáhne dokonalosti (zlato).
Bohužel řada spisů byla zničena jednak při válečných taženích (Alexandrijská knihovna) a jednak cílenou likvidací. Nechme z hlubin času promluvit Jana z Antiochie o událostech z konce 3.stol.: "Kvůli povstání Diocletianus tvrdě a krutě stíhal Egypťany a když nalezl knihy psané jejich předky o "chemii" zlata a stříbra, spálil je, aby se Egypťanům skrze toto Umění nedostalo majetku a aby pak povzbuzeni tímto v budoucnu nepovstali proti Římanům." Naštěstí se nepodařilo alchymii vymýtit. Ještě ve 5.stol. popisuje mnohé alchymistické postupy, přístroje a myšlenky filosofů Olympiodóros. Přesto můžeme pozorovat úpadek této nauky a nulový příliv nových myšlenek. Alchymii však znovu oživili Arabové.
